Co je to ESG a proč by vás mělo zajímat? 

ESG je zkratka pro tři klíčové faktory: Environmental (vliv na životní prostředí), Social (sociální odpovědnost) a Governance (správa a řízení společnosti). Jinými slovy ESG nám říká, jak odpovědně se společnost chová k životnímu prostředí, jak se stará o lidi a jakým způsobem je řízena.  

Téma ESG se intenzivně řeší na úrovni Evropské unie. EU přijala několik směrnic, které ukládají členským státům zavést do jejich právních řádů požadovaná ESG pravidla. Některá z těchto pravidel jsou také obsažena v přímo aplikovatelných nařízeních EU. Česká republika už některá pravidla implementovala, na další ale stále čekáme. Jaká bude jejich přesná podoba a dopad, je zatím otázkou. Právě směrnice EU nám mohou ale mnohé napovědět a pomoci se lépe připravit. 

V dnešní době se význam ESG neustále zvyšuje. Investoři, obchodní partneři a banky se stále více zajímají o to, jak společnosti přistupují k udržitelnosti. Navíc s příchodem nové ESG legislativy budou mnohé společnosti brzy povinny reportovat nefinanční údaje o udržitelnosti, což zvyšuje potřebu být v této oblasti aktivní, transparentní a připravený. Ostatně již dnes se povinnost tzv. nefinančního reportingu vztahuje např. na banky, pojišťovny a společnosti s veřejně obchodovatelnými akciemi. Navíc mnoho společností se s tímto požadavkem setká zprostředkovaně, protože banky při poskytování úvěrů stále častěji vyžadují informace o udržitelnosti podnikání. 

Kdy a koho se začne týkat povinnost reportovat nefinanční údaje o udržitelnosti?

Společnosti jsou podle EU předpisů rozděleny do čtyř kategorií podle několika kritérií, zejména podle velikosti (počet zaměstnanců, obrat, hodnota aktiv). Pro každou kategorii bude platit jiný termín, odkdy musí začít vyhotovovat zprávu o udržitelnosti. Začíná se v roce 2025, tedy poprvé za účetní období roku 2024.

ČR zatím tuto povinnost zavedla ve svých národních předpisech v první fázi jen pro největší společnosti působící ve finančním sektoru. Jedná se o banky, pojišťovny, penzijní společnosti a společnosti kótované na burze (tzv. subjekty veřejného zájmu) s (i) průměrným počtem zaměstnanců za účetní období> 500; a zároveň (ii) ročním čistým obratem> 1.000.000.000 Kč, nebo aktivy> 500.000.000 Kč.

Tyto společnosti ostatně již za uplynulá účetní období musely reportovat tzv. nefinanční informace. Nově tedy budou připravovat místo toho zprávu o udržitelnosti, a to poprvé za účetní období začínající v roce 2024, efektivně tedy v roce 2025.  

Pro další kategorie společností pravidla v ČR ještě implementována nebyla, nicméně rámcově vyplývají ze směrnic EU. I když se podrobnosti ohledně dalších fází mohou ještě měnit, za zmínku stojí určitě to, že v druhé fázi se bude povinnost vypracovat zprávu o udržitelnosti týkat obecně ostatních společností (obchodních korporací): 

  • s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období> 500; a zároveň
  • s bilanční sumou> 25.000.000 EUR, nebo aktivy> 50.000.000 EUR.

Zprávu o udržitelnosti budou muset připravit zřejmě v roce 2026, tedy za účetní období začínající v roce 2025.

Jak se připravit na podávání zpráv o udržitelnosti?

Ve zprávě o udržitelnosti společnosti zveřejňují informace o vlivu svého podnikání na životní prostředí, společnost a řízení firmy (ESG). Aby byla zpráva kompletní a přesná, je nezbytné nejprve získat relevantní data!Příprava na vyhotovení a podávání zpráv o udržitelnosti zahrnuje několik klíčových kroků, které společnostem pomohou určit, jaké informace by měly být ve zprávě obsaženy a jak efektivně získat potřebná data.  Před vypracováním zprávy o udržitelnosti by si společnosti měly: 

  • určit významné otázky udržitelnosti, které budou ve zprávě zahrnuty (např. zdroje a spotřeba energií, emise skleníkových plynů, rozdíl v odměňování žen a mužů);
  • stanovit strategie a opatření pro řízení těchto otázek (např. pro snížení spotřeby el. energie);
  • definovat ukazatele a cíle pro následné monitorování účinnosti přijatých strategií a opatření;
  • nastavit systém sběru dat pro tento monitoring, jejich třídění a analýzy;
  • provádět následně tento monitoring účinnosti přijatých strategií a opatření a získaná data zhodnotit v následující zprávě a na jejich základě upravit potřebné strategie.

Ve zprávě o udržitelnosti se vykazují informace a data za celé účetní období. Je proto nezbytné mít toto vše rozmyšlené a procesy nastavené ještě před začátkem účetního období, za které bude zpráva vyhotovena! Po celé účetní období je pak nutné tyto procesy dodržovat, sbírat potřebná data a provádět příslušný monitoring. Pokud tedy patříte např. do nejširší kategorie společností, které budou muset podávat ESG reporty od roku 2026, znamená to, že již na začátku roku 2025 musíte mít implementovány potřebné procesy a od začátku roku 2025 sledovat a vyhodnocovat potřebná data. 

Proč by se společnosti měly zajímat o udržitelnost, i když jim to zákon nenařizuje?

To, že vaše společnost nemá povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, neznamená, že by se tímto tématem neměla zabývat. Udržitelnost není jen o ochraně životního prostředí – je to strategický přístup, který může přinést společnosti, jejím zákazníkům i zaměstnancům řadu výhod. Dobrovolné sledování a zveřejňování údajů o udržitelnosti může vaší společnosti otevřít nové příležitosti a posílit její postavení na trhu. 

Výhody shromažďování a zveřejňování informací o udržitelnosti:  

  1. Získání konkurenční výhody: V rámci ESG reportingu musí mnoho společností vykazovat údaje o činnostech svých obchodních partnerů. Společnosti, které jsou schopné poskytnout údaje o udržitelnosti svých činností (např. uhlíková stopa, rovné odměňování, opatření proti korupci), byť nemusí, tak budou preferovány jako obchodní partneři těmito společnostmi, které ESG reporting provádět musí.
  2. Lepší přístup k financování: Banky upřednostňují financování společností s udržitelným podnikáním. Naopak, společnostem s neudržitelným přístupem jsou často poskytovány úvěry s vyšší úrokovou sazbou nebo jim může být financování zcela odepřeno.
  3. Snížení nákladů: Udržitelné postupy mohou vést k optimalizaci procesů, snížení provozních nákladů a zvýšení efektivity.
  4. Atraktivita pro investory: Investoři stále více zohledňují faktory ESG při svých rozhodnutích. Společnosti bez udržitelné strategie riskují ztrátu zájmu investorů a obtíže při získávání financování. Udržitelnost se tak stává klíčovým faktorem pro přitahování a udržení investic.
  5. Zlepšení vztahů se zákazníky: Transparentní komunikace v oblasti udržitelnosti zvyšuje důvěru a loajalitu zákazníků.
  6. Připravenost na budoucnost: Postupné zpřísňování regulací v oblasti udržitelnosti znamená, že společnosti, které již nyní shromažďují a zveřejňují údaje, budou mít významnou výhodu před konkurencí.

Udržitelnost není jen trend, ale zásadní součást moderní obchodní strategie. Zaměřením se na udržitelné praktiky můžete posílit konkurenceschopnost, přitáhnout investory a zlepšit vztahy se zákazníky. 

ESG a pracovní právo: Kde se protínají a jak toho využít?

ESG regulace zahrnuje mnoho oblastí, které jsou již pokryty jinými právními předpisy. Nejvýrazněji se to projevuje v sociální části ESG, ve které musí společnosti ve zprávách o udržitelnosti vykazovat klíčové informace týkající se HR oblasti. 

Patří sem například: 

  • Pracovní a mzdové podmínky zaměstnanců;
  • Work-life balance;
  • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci;
  • Opatření proti obtěžování a diskriminaci.

Cílem je zajistit, aby sociální oblast ESG nebyla pouze formální, resp. formálně naplňovaným požadavkem, ale reálnou praxí. 

Jedním z hlavních témat sociální oblasti ESG je rovné odměňování. Společnosti budou muset ve svých zprávách uvádět: 

  • Počet zaměstnanců podle pohlaví;
  • Procentuální rozdíly v odměňování žen a mužů;
  • Poměr mezi nejvyšší roční odměnou a mediánem všech zaměstnanců;
  • Stanovené cíle v těchto oblastech (např. snížení rozdílů v odměňování);
  • Opatření k řízení rizik a dosažení stanovených cílů (např. kontrola, zda agentury práce poskytují odpovídající mzdy, politika stejné odměny za rovnocennou práci).

POZOR! Velmi podobné (nejen) reportovací povinnosti se na celou řadu společností/zaměstnavatelů chystají i v rámci provedení evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která se zaměřuje na smazávání neodůvodněných rozdílů v odměňování žen a mužů.  

Novým (nejen) reportovacím povinnostem se zejména větší zaměstnavatelé nevyhnou, ať už v rámci ESG, nebo podle směrnice o transparentnosti odměňování. Termín pro vytvoření reportů se může zdát ještě daleko, nicméně report nevytvoříte z ničeho. A s čím můžete začít už nyní? Určitě s analýzou aktuální situace ve své firmě, např. pokud jde o odměňování mužů a žen v jednotlivých kategoriích pozic, případně vůbec i analýzou, jaké kategorie pozic u vás máte a zda je máte nastaveny správně.